Nikuž & Horses

Není výlet jako výlet. Asi takhle bych pojmenovala letošní zářijovou Lysou, na kterou jezdím pravidelně již několik let. Jako každý rok se tam scházíme i s Adminkami a Youtuberkami a letos toho nebylo vyjimkou, kromě toho nás napadlo uspořádat  "menší" sraz i s fanoušky, ano píšu to do uvozovek, protože kolik vás přišlo, to není ani možný. Upřímně, takhle psychicky mimo sem nebyla hodně dlouho, a teď to myslím v dobrém, upřímně nikdy bych nečekala, že za mnou přijde tolik úžasných, krasných, milých, hodných lidí. Byli jste všichni naprosto úžasní a já to stále nemohu pochopit. Po úžasném srazu jsme se šli s přítelem a Natálkou najíst do restaurace. Po návratu na výstaviště jsme valili do stánku Equinns, kde jsem měla také domluvený menší srazík s vámi, opět vás přišlo hrozně moc, mám z toho neskutečnou radost a asi ještě dlouho mít budu, jste úžasní. Poté jsme už šli konečně nakupovat a já ulovila spoustu krásných kousků, které můžete vidět na fotce a nebo ve vlogu. Chtěl

Ahojky, máme tu další výsledky online závodů. Tentokrát jsem poslala 5 fotografií a dopadlo to naprosto úžasně. Liberty - Úsměv - 1. místo Parkur - Skok ve volnosti - 1. místo Voltiž - Holubička - 1. místo Showing - Zootechnický postoj + klus na ruce - 3. místo Best friend - neumístěno Hromadná fotka stužek a protokol

Ahojky, dneska jsem byla na bezudidlovém mistrovství v Chrastavě. Po cestě jsme vyzvedli Babu od Matýska a vyjeli jsme. Na farmě Vysoká na nás čekala Nikča, Nelča a Kačka, bylo hrozný vedro, ale bylo to super. Bohužel časový pres a různé okolnosti mi nedovolili tam zůstat s holkama dlouho, ale to nevadí i tak jsem je ráda viděla a určitě si to vynahradíme v Lysé, na které se nás sejde mnohem více a budeme mít dost času. Každopádně děkuji za krásný pokec. Tak zase příště, pá Nikuž

Ahojky, pomalu se nám blíží období licencí, sama dobře vím jak jsem byla nervózní, proto jsem se rozhodla napsat můj licenční příběh, doufám, že vás alespoň trošku pobaví a třeba vám i dodá odvahu. Na licenci jako takovou jsem se připravovala snad více jak rok, tréninky několikrát týdně, stažení a vypracovaní licenčních otázek byla samozřejmostí. Už to nějaký ten pátek bude a moc dobře si vzpomínám, když jsem se svým licenčním koníkem začala jezdit na veřejné tréninky (něco jako hobby), no řekněme, že to byl velmi veselý koníček a na všech veřejňácích sem zkrátka létala k zemi jako hruška (kromě jednoho drezuního, kde jsem měla taky na mále). No a postupně se čím dál víc blížila licence a já byla na nervy jako snad nikdy, úplně už jsem viděla jak mě zas někde sundá. A je tu den licence, já bílá jako stěna rychle vybírala z ocasu slámu a zaplétala. Tak sedlo mám, uzdečku mám, vše mám, už jen naložit koně a jet. V životě mi nebylo tak špatně jako dnes, kromě toho jsem úplně oněměla